Road trip 2019

V Rakousku jsem dopředu zarezervoval kemp (47.0803436N, 10.6595719E) v malebném údolí řeky Inn. Do Rakouska jezdíme každý rok lyžovat a chtěli jsme zakusit pobyt v létě. Myšlenka byla taková, že vyjedeme na kolech na obě strany a projedeme údolí podél řeky. V řece se sice koupat nedá, je velmi divoká. Ale podél řeky je spousta jezírek, kde se koupat dá. Děti dodnes vzpomínají na velkou vlnitou skluzavku. Já zase na to, jak jsem při couvání ťuknul držákem na kola do zdi a ze zadního kola si udělal osmičku. Naštěstí byl servis na kola v docházkové vzdálenosti.

A ještě jeden zajímavý zážitek. Naproti nám se přijel ubytovat starší pár z Holandska s obrovským karavanem. Asi 10 minut se s paní hádali, jak ten karavan na ten plácek zaparkovat. Já si sednu do křesílka, otevřel pivínko a byl jsem moc zvědavý, jak s tou obrovskou krabicí tam zajede. Ale pán mě pěkně převezl. Odpojil karavan, vytáhnul z kapsy malý joystick a na první dobrou tam tu škatuli šoupnul. Ať žijou vychytávky!

No a my zhodnotili pobyt, naznali, že Rakousko je v zimě příjemnější a vyrazili směr Francie.

Naše první zkušenost s kempem ze řetězce Huttopia (47.8329950N, 7.1654281E) byla velmi příjemná. Tyto kempy si zakládají na propojení s přírodou – jsou obklopené zelení a vybavení je vyrobeno z přírodních materiálů. Tento konkrétní kemp je navíc velmi šikovně situovaný na svahu do různě členěných teras. Součástí areálu je bazén a minigolf. Okolí je výrazně kopcovité, takže je ideální spíš pro procházky než na jízdu na kole.

My však nejsme žádný máčka, vyrazili na kole za poznáním okolí, zejména zbytky opevnění z první světové války, o kterých jsme slyšeli. Nakonec jsme zjistili, že jich je opravdu málo. Narazili jsme však na skvělou restauraci Domaine Hirtz (47.8465258N, 7.1679178E). Na jejich doporučení jsme udělali rezervaci na oběd. Ještě jsem se ujistil, že cyklo oblečení je akceptováno a hurá prozkoumat okolí. Restaurace byla v poledne skutečně plná a jídlo nám velmi chutnalo. Tehdá jsem poprvé narazil na jednu odlišnost. Ve Francii mají cyklo oblečení jen cyklisté na silničních speciálech. Hobíci jsou formálnější, obvykle tričko s límečkem a „lepší" šortky, dámy pak šatičky. Později jsem na tento dress code přešel, abych lépe zapadl.

Wattwiller obec je známá především díky své přírodní kráse, historickým památkám a tradiční francouzsko-německé kultuře, je obklopena zelenými kopci a vinicemi, což činí z této oblasti atraktivní místo pro milovníky přírody a turistiky.

A opět nabíráme směr Paříž. Nejprve zastávka na oběd ve městečku Avallon, Relais des Gourmets (47.4918603N, 3.9077600E), následně pak prohlídka poutního místa Vézelay. Město je známé především díky svému historickému klášteru, bazilice Sainte-Marie-Madeleine, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO. Tato impozantní románská bazilika je významným poutním místem a jedním z nejkrásnějších příkladů středověké architektury ve Francii. Historii má spojenou s poutěmi na cestě do Svaté země a je často označováno jako začátek legendární poutní cesty, známé jako Camino de Vézelay, která je součástí francouzského Poutního cechu. To, že se blížíte jasně poznáte, všude na cestách jsou poutníci, někteří vypadají jak ze středověku. No, po těch týdnech chůze bych asi vypadal stejně.

O víkendu jsme dorazili do krásného kempu USHUAÏA Villages Au Bois Joli (47.5174050N, 3.4787611E). Kemp je obklopený zelení, má vlastní bazén a je možné dojet na cyklostezku podél řeky L'Yonne. My jsme si ale naplánovali odpočinkové dva dny, během nichž jsme pouze procházeli po okolí.

První den za námi přišel majitel kempu a zeptal se, jestli by nám nevadilo, kdyby na jeho areálu vyvěsil naši českou vlajku. Říkal, že má všechny vlajky, ale z Česka tam už dlouho nikdo nebyl. Tak jsme měli u vchodu vyvěšenou naší národní vlajku.

Naší poslední zastávkou ve Francii bylo srdce oblasti champagne město Troyes. Zaparkovali jsme na stellplatzu (48.3119736N, 4.0951547E) plném zeleně kousek od centra. Do centra je cyklostezka, ale sdílená se silnicí. A tak jsme vyrazili.

Troyes bylo původně galsko-římské město zvané Augustobona Tricassium. Ve středověku se stalo jedním z nejvýznamnějších obchodních center Evropy díky slavným champagneským veletrhům, které se konaly šestkrát ročně a přitahovaly kupce z celého kontinentu. Město tak bylo důležitým uzlem mezi severní a jižní Evropou. V roce 1420 zde byla podepsána slavná Smlouva z Troyes, která měla obrovský dopad na průběh stoleté války – francouzský král Karel VI. jí uznal anglického krále Jindřicha V. za svého dědice. Město je proslulé svou půvabnou Ruelle des Chats (Kočičí ulička). Jedná se o úzkou středověkou uličku, jejíž název pochází od středověkého zvyku – horní patra domů po obou stranách jsou tak blízko u sebe, že prý kočka mohla přeskočit z jedné střechy na druhou. Důvod byl ovšem pragmatičtější. Menší půdorys, menší daně. Počítáno z půdorysu u země.

Troyes je proslulé svým nádherně zachovaným středověkým centrem, jehož půdorys má tvar korku od šampaňského – odtud přezdívka „město ve tvaru korku". Historické centrum je plné hrázděných domů z 15. a 16. století, které tvoří malebné uličky. Město je také známé jako „město sta zvonic" a díky bohatství svých kostelů s vitrážemi považovanými za jedny z nejkrásnějších v Evropě. Nejvýznamnější z nich je gotická katedrála Saint-Pierre-et-Saint-Paul.

Naší poslední denní zastávkou na cestě domů bylo město Metz. Parkování zde bylo poněkud komplikované – odstavná parkoviště mají omezení výšky vozidel na 2 metry, takže jsme nakonec zaparkovali u nedalekého nákupního centra (49.1270842N, 6.1948058E). Odtud jsme se vydali na příjemnou procházku podél řeky a středověkých hradeb, která nás krásně zavedla přímo do historického centra. K obědu jsme zavítali do místa zvaného Cour du Marché Couvert (49.1196042N, 6.1745811E), kde jsme si dopřáli chutné místní speciality a načerpali síly na další cestu. Metz bylo skvělým zakončením naší výpravy a i přes krátkou zastávku na nás město zanechalo příjemný dojem.

Metz je jedno z nejstarších francouzských měst s historií sahající do římských dob. Ve středověku bylo bohatým svobodným říšským městem, po roce 1871 připadlo Německu a k Francii se vrátilo až po první světové válce. Tato pohnutá historie se odráží v architektuře, která kombinuje francouzský a německý styl. Největší dominantou je gotická katedrála Saint-Étienne s největší plochou středověkých vitráží na světě, část z nich navrhl Marc Chagall. Město leží na soutoku řek Mosely a Seille a jeho historické centrum s krásnými parky a mosty z něj dělá jedno z nejpůvabnějších měst severovýchodní Francie.

A naše první cesta je u konce, už pouze přespání na stellplatzu v Německu (49.4654275N, 8.6153019E) a přejezd domů.